Kultura a společenský život obce Choryně
V naši obci funguje spoustu spolků, myslivci, rybáři, hasiči, ženy. A snad každý z těchto jmenovaných dělá něco do kultury. Jen namátkově uvedu každoroční myslivecký ples, či vodění medvěda, chcete-li fašank pořádaný Svazem žen. Rybáři pořádají každoročně na přelomu dubna a května rybářské závody na Malvínách a v druhé půli léta rybí hody. Což jsou dva důvody pořádně roztočit jinak nudnou atmosféru dědiny. No a hasiči mocně hasí žízeň na hasičských závodech, splolu s nimi i ostatní občané vesnice. Abychom nezapomněli na ty nejmenší, tak pro ně hraje loutkové divadélko.
Jak už jste jistě pochopili centrem všeho dění je restaurace "U Podmolů", ve stejné budově sídlí i obecní knihovna a nedaleký kulturní dům. V létě se veškeré aktivity přesouvají do přírody na choryšké "výletiště" u mostu přes Bečvu, kde má otevřeno bistro "Liba". Děti chodí na zbrzlinu a rodiče na proslavené smažené syrečky. Večer pak všichni svorně nadávají na spoustu komárů.
Největší kulturní akcí v obci posledních let je degustace kyselého zelí. Akci pořádá Vitamínový výbor a jejím motem je "Zelí, zelí - to nás rozveselí".
Vitamínový výbor vznikl v Choryni v zimě roku 1994. Tehdy se sešli chorynští příznivci fotbalu, někteří hráči a funkcionáři oddílu ve zdejší restauraci na několik piv a štamprličku. Někteří z nich naříkali na bolesti kloubů, zad na nachlazení. A tu Emil Zdráhal, hlavní postava dnešní degustace zelí, povídá:"Já říkám pánové, to nechce do sebe valit rum nebo borovičku, ale kyselé zelíčko. To má spoustu vitamínu C a kdo jej jí, ten je zdravý." Přímo na místě se dohodli, že se příští neděli sejdou a každý donese svoje zelí. Bylo jich tehdy osm.
Tato událost dala základ dnes již tradiční degustaci zelí v Choryni. O organizaci se starají členové Vitamínového výboru, jehož předsedou je Emil Zdráhal. Počet vzorků se každoročně zvyšoval a své zelí začali do Choryně přinášet i lidé z okolních vesnic. V posledních ročnících se sem dostalo zelí až ze slovenské Staré Ľubovně. V roce 2002 se počet vzorků vyšplhal až k číslu padesátdevět.
Porota je pětičlenná, složená podle pravidel soutěže z osob, jejichž hmotnost musí přesáhnot sto kilogramů. Porotci musí složit přísahu na hlávku zelí. Teprve poté začnou ochutnávat jednotlivé anonymní vzorky zelí označené čísly, pod kterými se ukrývají jejich výrobci. Zelí je hodnoceno známkami od jedné do pěti, jako ve škole. Vzorek s nejnižším počtem bodů je tedy nejchutnější.
Každý rok před Velikonocemi, na Zelený čtvrtek během mše umlknou v křesťanském světě zvony a "odletí" do Říma. V naší vesnici nahradí zvuk zvonů zvuk řehtaček a trakačů. Hrčení je v naší obci výsadou chlapců školou povinných. Jejich povinnost je hrčením oznamovat rána, poledne a večery a začíná po podvečerní mši právě na Zelený čtvrtek a trvá až do Bílé soboty. Na Velký pátek čeká chlapce kromě ranního, poledního a večerního hrčení ještě obchůzka ve tři hodiny odpoledne, aby obyvatelům vesnice připomněli Kristovu smrt. Aby nevynechali žádnou ulici, rozdělí se chlapci do dvou skupin. Každou skupinu vedou dva nejstarší chlapci, kteří udržují tempo a rytmus. V sobotu po ranní obchůzce pro ně nastane doba vyklapávání, kdy půjdou dům od domu a budou čekat co jim kdo za službu dá. Někde to budou drobné peníze, jinde vajíčko nebo nějaká sladkost. Za každý dar poděkují modlitbou. Na rozdělení darů si chlapci počkají až do oběda, kdy s trakači a řehtačkami před Vzkříšením naposledy projdou obcí.
Tak to je stručný přehled společenského života naší obce. Dále si pozorně přečtěte naši historii, která sahá až do první poloviny 12. století, nebo o našich zajímavostech. Pro náročné doporučuju stránky o choryňské přírodě z pera Marka Tomečky.